• Cesty,  Mexiko

    Tecpatánské třesky

    Navštívil nás pan prezident, nás prosté lidi z Tecpatánu, tropického Maconda. Bílý klučík, muž bělejší než Evropan v úplňku, vládne Chiapasu zhůry, mexickému státu s nejvyšším zastoupením indiánské krve. Nu což, já na rasy nevěřím, ať rozdíly nás sjednotí. Nicméně tisíce bilbordů rozesetých podél cest a na okrajích vesniček s albínem ulízlým a nezdravě vyhlížejícím v obětí s prostým lidem, dětmi za zády, hlásajícím proměny a rozkvět, budí ve mně rozpaky a podezření. Nevěřím mu, nevím proč, je to jen politický kolotoč. A tak je tu, pan prezident, snesl se z nebes  a prach nás pokryl a rozvířil emoce poddaných, za vískání a výkřiků a stovek přihlížejících sestoupil na zemi.…

  • Cesty,  Chiapas,  Mexiko

    První noc v novém…

    První noc v novém domě, jaké to asi je? Když stojíme na prahu, sbíráme odvahu k prvnímu odvážnému kroku. Je to to, co chci? Bude to „to pravé“? Stavím svůj první dům, brousím, řežu, hobluju, natírám a potem kropím zem. Možná to nebude fungovat, ale vždyť já už mám svůj dům a je navíc přenosný!! Mlč, mysli užvaněná, tvoření je smysluplné samo o sobě! Dny, týdny, několik měsíčních fází se proměnilo a v ten den, kdy řeka dotekla do moře a jasmín se obalil květy, vztyčili jsme podlahu do nebes, vyhoupli se do korun a napnuli své síly a pár špagátů k tomu. Děti lozily, lana nosily, ve vedru se…

  • Mateřství

    Andělé na cestě

    Opět mě štěstí provází. Když se začnu rozhlížet, vlídná ruka mě popostrčí zezadu, když začnu pochybovat, otevřou se obzory, nekonečno cest, nepřeberno možností. Objeví se louky plné pestrobarevných květů, vonící lesy, radost z probuzení. Štěstí, to jsou andělé na cestě s lidskou tváří ozdobenou vráskami od smíchu, mají modré oči a milý hlas, tahají ze mne démona dětských můr a stelou mi postýlku. Mají dlouhé černé vlasy ozdobené mušličkami a stále opakují: „Díky, že jsi tady s námi.“ Mají zaoblené snědé postavy a řehtají se na celé kolo, aby mě vytrhli z polospánku. Každé ráno vtisknou horký polibek na mou hruď a před spánkem mě rozcuchají. Jsou velkorysí, výměnou nic neočekávají, snad jen v koutku…

  • Cesty,  Chiapas,  Koňská karavana,  Mexiko

    Příběhy, které nekončí

    Před koncem vše začíná a zatím, co život plyne do neznáma, nechť se bůh pobaví nad lidským plánováním… Věci se udály rychle. Tři dny na cestě se zdály delší než tři roky. Putovali jsme krajinou, abychom naplnili sen, očekávání, jenž přesahovala hranice vědomí. Čelili jsme strachům, únavě a vyčerpání, polykali jsme silné emoce, kladli si dlaně na srdce a otázky o smyslu všeho dění a pravdě při rozednění. Každý soumrak přinesl rozhřešení a tiché přístřeší, úkryt před bouří, koním nekonečnou zeleň. Stromy nad námi bděly, když nebem hřměly nebeské šarvátky. Každý den nás slunce políbilo na tvář před usnutím a to stačilo. Nový život pučel okolo – koťátka, štěňátka, housátka, vepřátka a klíšťátka. Vstávali jsme za…

  • Cesty,  Chiapas,  Koňská karavana,  Mexiko

    Mezi řekami

    Jsme za půlkou putování. Koně jsou nachlazení, kašlou. Usadili jsme se poblíž městečka v Tabascu, na břehu řeky jako vždy. Všechno je podobný, všechno je jiný. Tady to žije, studenti zaplavili ulice, univerzita stávkuje. Univerzita v takovým zapadákově? Jo, interkulturní studia jsou z nás přímo nadšení, exoti ze 14 světových zemí. Děti přichází každý den do kempu na návštěvu, postávají, pokukují, hihňají se. Tak takhle my žijeme, takhle umýváme popelem nádobí a když chlejstá tři dny v kuse, tak takhle sušíme v kouři nad ohněm spacáky. Je deštivo, stoupáme pomalu do hor a každodenní pařáky a nonstop pocení jsou ty tam. Už se nebudíme ze spánku udušeni vedrem, teď nás…

  • Cesty,  Chiapas,  Koňská karavana,  Mexiko

    SHOW

    Show je nablízku, je na dosah, je kolemjdoucí, jež se konečně zastavila. Bez ní bychom byli jen parta hippíků na koních putujících vesnicemi, co rozsévají semínka lásky a chtějí změnit svět. S ní jsme parta klaunů, která se nezdráhá sáhnout si na dno fyzického vyčerpání, aby ukázala světu potenciál lidské bytosti, tvorbu bez hranic. Času je málo, času není nazbyt. Potřebujeme ještě týden navíc, abychom to dopilovali, ale všem je jasný, že kdybychom ho měli, tak bychom tak tvrdě nemakali a vyšlo by to nastejno. Tělo je bolavý, svaly se chvějí, každá modřina má své výsostné místo. Kyčle, ty jsou z akrojogy. Lýtka a paže z pojek ohnivých. Trny v…