-
Sopka Arenal
Sopka soptivá, majestátná jak sama podstata všech veličenstev a velikánů. Je velkolepá, budí respekt. Neptá se. Jen tak podřimuje a, až se probudí, zasype tě horkými polibky. Cítím její tep pod kůží. Odvrátím zrak, abych ji neurazila svou zvědavostí. Ty horo, vysoká horo, co chrlíš z útrob horoucí tekutiny, strážíš kraj. Halíš se do mraků, měkoučkých přikrývek a nezdráháš se shlížet na lidské vylomeniny. Zřídka kdy vystavíš svůj vrchol na odiv a oku na obdiv. Toužím se tě dotknout, byť jen na povrchu. Neodvažuji se tě zdolat, ani v nejodvážnějších představách. Jsi matka i trest. Jsi všemohoucí, láska na život i na smrt. Klaním se před tebou, protože jsi skutečná. Padám na…
-
Bogota vs Sasaima
Prosinec 2014. Tři týdny se toulám Kolumbií a nestačím se divit a ptát se sama sebe, proč jsem se sem nevydala už dřív…Je to tak jiný oproti Peru a přitom v něčem tak neuvěřitelně blízký. Vnímám tu ještě větší kontrasty. Poprvé jsem ucítila strach z lidský zrůdnosti, když jsem se setkávala s vojáky ozbrojenými samopaly. Kontroly jsou rozesety po celý zemi, v zapadlých končinách, ve městech i na vesnicích. Bogota je pravá džungle, první město, ve kterým nejsem schopna se zorientovat a ani nechci. Nikdo se tu neorientuje, ve večerních hodinách se nevychází. Po ulicích se toulají zdrogovaný přízraky, ochlastové, bezdomovci. Město je špinavý, sevřený v horách vysoko, má svý kouzlo, fascinuje mě. Obchod s drogama, narkomafie, zdecimoval celou zemi.…
-
Kiva
Kdysi dávno byl oheň duchem, jež sjednocoval naši rodinu. Dnes Kiva opět volá sestry a bratry, aby se sešli kolem ohně. Srdce Matky země tepe nám na dosah Indiánky šustí sukněmi flétny sténají vzduchem poletují lístky tabáku Sešli se zde domorodci nejen z Kolumbie, ale i vůdčí spirituální postavy z Mexika, Chile a Peru. Přijeli uctít naši velkou Matku, vzdát jí díky a sjednotit své síly pro budoucí vývoj planety a celého lidstva. Srdcem budoucí harmonie nastolené na Zemi je společná modlitba, spirituální práce, která vytříbí myšlenky a vize, jež se budou manifestovat konkrétními činy. Už není času nazbyt, s každým rokem se vše přiostřuje, lidé propadají konzumu, globalizace zanáší…
-
Ve skluzu
Jsme ve skluzu a to tak, že hodně. Stres je dobrý motor. Diego má místo rukou štětce a zachází s nimi tak obratně, že žasnu a nestíhám se divit. Já se patlám s jednou maličkostí třeba dvě hodiny, zatímco pod rukama mistra během pár vteřin vznikne rostlina roztodivných barev a tvarů, která vábí pozorovatelovu představivost do bujného světa amazonského lesa. Má úcta, pane malíř. Již nastává den D. Diego se dostává do varu, povinnosti se valí ze všech stran, telefonáty, mise, koordinace, shánění lišt na rám, domlouvání stěhováka na převoz obrazu, vypůjčit kladívko, sehnat číslo, ach, došel kredit, zkoordinovat se s kurátorkou výstavy, měřit, rýsovat, zatloukat, hlavně se neprokecnout, že ten největší obraz…
-
Enrique vypráví
„Enrique,“ vyzvala jsem ho, „vyprávěj o mocných kuranderos.“ Enrique si povzdechl. „Máš na mysli tzv. curiosos z dávných dob, zvídavý bytosti, kteří se proměňovali v říční stvoření, nořili se do kalných vod a kráčeli kilometry pod hladinou, aby se opět vynořili bez jediné kapičky vody v cílovém místě. Někteří se dokonce po dně přemisťovali pomocí zvláštních vozidel. Vlastnili plovoucí ostrovy, na kterých z rostlinných podloží vyrůstaly obří stromy, a pod nimiž se to ve vodě hemžilo hady, prastarými rybami, delfíny.“ Enriqueho oči se zabodávaly do ohně a prostupovaly plameny, jakoby z nich četly všechnu pravdu světa. Najednou se na mě opět zadíval. „Plavil jsem se na takovém ostrově, když mi…
-
Santuario
Santuario Huishtín nás přivítalo horkými výpary z řeky. Vlhkost ovzduší a vedro byly dokonalou kombinací k oblouznění. Enrique nám přišel vstříc a přátelsky nám podal ruku. Tak toť ten velký šaman, mužík okolo padesátky, menší podsadité postavy. Jeho tvář byla klidná a vlídná. “Vítám vás, přátelé. Toto místo je teď vaším domovem. Večer nás čeká medicína.” Nu, proč otálet, na pobyt máme jen týden. … Když přicházel podvečer, čas jako by se zastavil. Ticho před bouří, mrtvá hodina. Nehnul se ani lístek, jen šoupání nohou z povzdálí prozrazovalo, že svět ještě neskončil. Ještě pár minut, možná půl hodiny, a celá džungle ožije noční symfonií. Ale teď jen to ticho a…
