modlitba – Sundra

Danza de la luna. Ženy ve spojení. Ženy sdružené s jedním záměrem. Divoženky v úplňku zachumlané do sukní, ověnčené bylinkami, vyjí na měsíc, zpívají o míru. Zadupávají do země modlitby, tepou dechem hvězd. Čtyři noci bezesné, nekonečně dlouhé s mléčnou dráhou nad hlavou, jezerem a bouří za humny, s ranní mlhou téměř deštivou, vlnilo se stovky sukní bělostných, chřestily maraky, oči otevřené dokořán a zabodávaly se dovnitř do sebe. Tum, tum, buben průvodcem zpěvy prastarými doléhajícím z předešlých životů. Otevíráme brány. Východ, jih, západ, sever, klaníme se předkům. A buben dum dum, tum dum odnáší fyzická těla, rozpíná vědomí. Tum tum, jsi země i slunce i měsíc, tum tum, jsi…

Kdysi dávno byl oheň duchem, jež sjednocoval naši rodinu. Dnes Kiva opět volá sestry a bratry, aby se sešli kolem ohně. Srdce Matky země tepe nám na dosah Indiánky šustí sukněmi flétny sténají vzduchem poletují lístky tabáku Sešli se zde domorodci nejen z Kolumbie, ale i vůdčí spirituální postavy z Mexika, Chile a Peru. Přijeli uctít naši velkou Matku, vzdát jí díky a sjednotit své síly pro budoucí vývoj planety a celého lidstva. Srdcem budoucí harmonie nastolené na Zemi je společná modlitba, spirituální práce, která vytříbí myšlenky a vize, jež se budou manifestovat konkrétními činy. Už není času nazbyt, s každým rokem se vše přiostřuje, lidé propadají konzumu, globalizace zanáší…