Mateřství
-
Na vodě
Hezky jsme se sešli, je-li pravda. K. přiletěl do čech s příslibem horkého léta a společnosti svých izraelských kamarádů. Ale vše vypuklo ještě dávno před tím, než jsme se sklouzali po zadku rozvodněnou Moravou. Nejdřív si kluci dali pánskou jízdu ve stylu “S tebou mě baví svět”, jen tatínkové s dětmi, kempování v přírodě, 3 tisícový festival v Polsku a dva dny přívalových dešťů, kdy stany doslova pluly krajinou a nezbývalo, než se postarat o přežití. Když se po týdnu zjevili v noci ve dveřích zemního domu v horách, kam jsem se pro změnu uchýlila já s vytouženým časem jen sama pro sebe, v jejich pohledech jsem četla záchvěvy velkého…
-
Cesta k sobě
Měla jsem toho až nad hlavu. Starosti, odpovědnost za komunální kuchyň, školičku, extra projekty. Začala jsem cítit tíhu na hrudi. Být protivná. Tak říkám Kareenovi: “Ty si na týden odfrčíš do Kostariky a já se tady z toho všeho s Kumbim zcvoknu. Potřebuju taky pauzu!”“Tak proč si někam nevyrazíš, holky teď jedou na Holbox.” “A kdy?”“Zítra ráno vyráží.” A tak jsem frnkla. Bez váhání a rozpaků, s trošičkou nejistoty. Kumba už má tři roky, je velkej kluk a dvě noci bez maminky mu určitě neuškodí. Naše první odloučení!! Po čtyřech letech (když počítám i pupík). Je to pro mě velký krok, skok do propasti svobody, která se přede mnou otevírá…
-
Jako vlny v moři
Dny v komunitě plynou jako voda. Někdy pomalu a jemně, jindy spádem, narážejí na kameny a větve. Je nás hodně, okolo třiceti. Do toho školička a školka v plném rozkvětu. Chodím ráno zpívat Slunci a Zemi, hraju si na krávu a pak pochoduju s trpaslíkama po lese. Sbíráme poklady, někdy plaveme. Je nás opravdu hodně. To se tak stane, když Kareen oznámí, že přijede rodina se šestiletou holčičkou a místo toho přijede rodina se šesti holčičkami. Ups. Ale jsou báječný. Holky jsou krásným příkladem přirozenosti a zdravé výchovy. Vychovávají se samy mezi sebou. Nebo spíš než vychovávají bych řekla inspirují. “Máte krásný děti,” říkám mamince, “takový autentický.” “Dívá se Kumba…
-
Porod nemá návod
Chiara má v očích slzy, třese se dojetím: „Když jsem poprvé spatřila své děťátko, byla jsem v takové extázi, že se to nedá slovy popsat. Byl to ten nejposvátnější, nejplnější okamžik v celém mém životě a já si ho užila dosyta, celé dlouhé minuty bez vyrušení. Toto je mé poselství všem ženám, nenechejte se nikým a ničím rušit, čím víc se ponoříte do sebe, více se uvolníte a propojíte s celým procesem. Čím intenzivnější prožitek, tím silnější pouto s vašim dítětem tvoříte. Křičte, nadávejte, zpívejte, dýchejte, dělejte cokoli, co k vám bude přirozeně přicházet.“ Chiara se zklidňuje, dívá se všem přítomným, jedné po druhé, do očí: „Nenechte se nikým připravit…
-
Zárodky
Palmy se kymácí, moře burácí, pelikáni sviští nad vlnami, moje nová 35ti stupňovárealita. Znám to tu, otisky mých nohou tady na chvíli v písku jižvyvstaly, než je vítr rozprášil a zasypal. Byla tady i ta bytůstka, cove mně vyrůstá, tehdy ještě v zárodku, pro mě velkýmtajemstvím….Letadlo přistává, kruh se uzavírá, ale jak to vlastněbylo od začátku? Ústřižky z cest Nasedám do autobusu, moc se mi nechce, ač seneskonale těším na rodnou zemi a v ní milované. Je začátekbřezna. Něco mi říká: To je úlet, holka! Kareenova tvář zosobňuježal, smutek z odloučení, ten pohled mě mučí. Jo, úlet to je, zjednoho ráje do jiného až na druhý konec světa. Smysluplnéspojení? Kdepak!…
-
Andělé na cestě
Opět mě štěstí provází. Když se začnu rozhlížet, vlídná ruka mě popostrčí zezadu, když začnu pochybovat, otevřou se obzory, nekonečno cest, nepřeberno možností. Objeví se louky plné pestrobarevných květů, vonící lesy, radost z probuzení. Štěstí, to jsou andělé na cestě s lidskou tváří ozdobenou vráskami od smíchu, mají modré oči a milý hlas, tahají ze mne démona dětských můr a stelou mi postýlku. Mají dlouhé černé vlasy ozdobené mušličkami a stále opakují: „Díky, že jsi tady s námi.“ Mají zaoblené snědé postavy a řehtají se na celé kolo, aby mě vytrhli z polospánku. Každé ráno vtisknou horký polibek na mou hruď a před spánkem mě rozcuchají. Jsou velkorysí, výměnou nic neočekávají, snad jen v koutku…
