Komunita

  • Komunita,  Mexiko,  Tulum

    O pseudospiritualitě aneb konec jednoho království vol. 3

    Bylo nebylo, blízko či daleko, za humny nebo snad v jiné dimenzi? Kdo ví, je to ve hvězdách zapsané a sem tam i někdo vzpomene na ty časy. Jak už se rozneslo krajem, královna odtáhla do teplých krajin, ačkoli nikdo netušil kam a s kým, byl klid. Království se začalo vzpamatovávat z předešlých měsíců překypujících stresem a nespavostí. Někteří lidé odešli, jiní tam naopak našli svůj domov. Vše se ubíralo směrem k novým zítřkům. A zdálo se, že lekce budou přijaty a pochopeny, v budoucnu snad i integrovaný a obejmuty v celistvosti. Ale jak už to bývá, neříkej hop… Jednoho dne se v království objevili přivandrovalci. A že jim královna…

  • Komunita,  Mexiko,  Tulum

    O pseudospiritualitě aneb konec jednoho království vol.2

    Zpráva se roznesla královstvím a aktivovala všechny do pohotovostního módu. Proběhlo pár pokusů o “mírumilovné” vyjednávání, carevna však běsnila jak sedmihlavá saň. Snaha o řešení situace dialogem ve skutečnosti vypadala tak, že ona, perfektně nalíčená a naparáděná, jak už dlouho ne, chrlila dvě hodiny své argumenty o tom, jak byla všemi poddanými zneužitá, tělo jí vibrovalo, vzduch houstl, zatímco její miláček ustavičně odkrkával (ovšem ne aby čistil její zasviněné pole, nýbrž auru poddaných). Carevnino zranění z dětství, o kterém ráda mluvila a ospravedlňovala jím tak své výstřelky v temperamentu, bylo tak bolestné, že jakékoli překročení jejích osobních hranic, které sama nijak neřešila, způsobovalo mega gigantický amok. Carevna někdy už předem…

  • Komunita,  Mexiko,  Tulum

    O pseudo spiritualitě aneb konec jednoho království

    Bylo nebylo, za devatero moři a žádnými horami, ba ne, za tou velkou vodou na místě, kde je vše placaté, jako čerstvě připravená tortila, tam, kde kdysi dávno přistál asteroid a už nevratně změnil ráz krajiny a navždy dějiny planety Země, tam vládla jedna carevna. A nebyla nijak zlá, ani podlá. Prostě jen do sebe zahleděná a tak nějak, no, sobecká. Ona si to o sobě samozřejmě nemyslela, naopak, považovala se za jedinečnou vládkyni svých poddaných. Zahrnovala je dary a svou přízní, rozdávala své staré děravé, plesnivé róby, zbytky od večere, různá cingrlátka, to vše ve jménu hojnosti. A tak ji lidé měli rádi. I když se proslýchalo, že čas…

  • Jsem Sandra
    Komunita

    Už to začíná

    Ahoj. Jmenuji se Sandra, ale jelikož žiju ve sluncem prosluněném Mexiku, zvolila jsem pro svoje psaní alternativu Sundra. Moje texty jsou jednak zápisky posbírané na cestách, jednak všednosti každodenního života. Za posledních patnáct let jsem procestovala hezký kus Latinské Ameriky, kde mě inspirovala setkání s indiány a medicínou, mocná příroda a dobrodružství k tomu, abych začala psát své první deníky. Dnes žiju s rodinou v Mexiku a to, co sdílím v tomto blogu, jsou úskalí a radosti mateřství, život v komunitě a v neposlední řadě můj vnitřní svět a prožívání. Vítejte.

  • Komunita,  Mexiko,  Tulum

    Slepice versus krokodýl

    Chytili jsme krokodýla, no už bylo načase. Zkoušel obšťastnit jednu urostlou Němku a celou ji u toho poškrábal. Surovec. Ani se nedivím, že se nikdo nechtěl koupat. Přijel krokodýl Dandee, mexického původu samozřejmě. Urostlý pořízek s obarvenými vlasy. Vrhl se do vody, skočil na krokouše, chytl tlamu a přehodil mu mokrý triko přes oči. Akce trvala 10min. Krokouš dostal izolepu přes hubu a uklidňující injekci. Típek naskákal s kumpánama i krokoušem do pickupu a po cestě nechali neřáda vedle u protivných sousedů. Kecám. Pár desítek km daleko, v bezpečné vzdálenosti od nás. Pak přišel na řadu i druhý krok, jo byli dva, lotři. Ale ten byl rychlý jako střela a…

  • Komunita,  Mateřství,  Mexiko,  Tulum

    Jako vlny v moři

    Dny v komunitě plynou jako voda. Někdy pomalu a jemně, jindy spádem, narážejí na kameny a větve. Je nás hodně, okolo třiceti. Do toho školička a školka v plném rozkvětu. Chodím ráno zpívat Slunci a Zemi, hraju si na krávu a pak pochoduju s trpaslíkama po lese. Sbíráme poklady, někdy plaveme. Je nás opravdu hodně. To se tak stane, když Kareen oznámí, že přijede rodina se šestiletou holčičkou a místo toho přijede rodina se šesti holčičkami. Ups. Ale jsou báječný. Holky jsou krásným příkladem přirozenosti a zdravé výchovy. Vychovávají se samy mezi sebou. Nebo spíš než vychovávají bych řekla inspirují.  “Máte krásný děti,” říkám mamince, “takový autentický.”  “Dívá se Kumba…