Slepice versus krokodýl

Chytili jsme krokodýla, no už bylo načase. Zkoušel obšťastnit jednu urostlou Němku a celou ji u toho poškrábal. Surovec. Ani se nedivím, že se nikdo nechtěl koupat.

Přijel krokodýl Dandee, mexického původu samozřejmě. Urostlý pořízek s obarvenými vlasy. Vrhl se do vody, skočil na krokouše, chytl tlamu a přehodil mu mokrý triko přes oči. Akce trvala 10min. Krokouš dostal izolepu přes hubu a uklidňující injekci. Típek naskákal s kumpánama i krokoušem do pickupu a po cestě nechali neřáda vedle u protivných sousedů. Kecám. Pár desítek km daleko, v bezpečné vzdálenosti od nás.

Pak přišel na řadu i druhý krok, jo byli dva, lotři. Ale ten byl rychlý jako střela a dandy se svým mega pupkem ne a ne ho dohnat. Trávil u nás celé dny, vymýšlel nejrůznější pasti a návnady. Ale krok byl rychlejší…

Jednoho dne přišlo na řadu živé kuře, což je pro nás, vegetariány, aktem zoufalství. Hodili slípku do vody, zatímco čekali v loďce. Slípka si to v pudu sebezáchovy namířila ke břehu. Pár vteřin na to vidím kroka, vyplul z rákosu jako střela, než se chlapi nadáli a popadli pádla, to už jsme všichni řičeli:

“Pláááv, slípko, makej!”

Slepice s pařátkama versus král Cenote s hbitým ocasem. A chlapi v dáli pomalí jak želva. Bylo to drama jak prase. Už ji skoro měl, když se někomu podařilo trefit ho klackem a krok si při pohledu a dav vřeštících vegetariánů svůj oběd rozmyslel a ponořil se do hlubin.

Chudák slípka. Doplavala až na břeh, tuším její životní rekord a dobrá storka pro ostatní slepice. Stala se hrdinkou dne!

A jak to nakonec vše dopadlo? Kroka chytil náš soused. Uvázal jinou slípku k loďce a když se krok přiblížil, tak ho holýma rukama popadl a vtáhl do loďky. A my měli klid a slepičí hrdinku číslo dvě!