Cesty,  Chiapas,  Koňská karavana,  Mexiko

Nomádi

Nomádi. Život v pohybu.

Putují krajem přes údolí, horami, překračují řeky, brodí se nekonečnem. Každý krok je přibližuje k cíli, který neexistuje. Každý krok je pouhou ozvěnou toho, co je a ve vteřině se promění. Staví svůj domov ve větvích, sdílí ho s ptáky a na jejich křídlech odlétají touhy o naplnění vyššího smyslu.

Cesta je cíl? Cesta je nástroj, prostředek, dar objevit sami sebe v pestré paletě každodenních výzev. Kde je naše místo? Co přinášíme?

Laskavé pohlazení, hrdost bojovníka, odvahu uskutečnit velký sen.

Jsme hudbou z jiných sfér, rezonujeme s hvězdami.

Jsme hravost a improvizace, balancujeme nad propastí všednosti.

Jsme příslibem léčení a uzdravení.

Vše je na počátku, v plenečkách, batolíme se a padáme na hubu. Kareen je velká, netrpělivá matka, co láskyplně rozdává příkazy. Jeho zkušenost nás provází, jeho oheň je spalující, jeho tempo je vražedné.

„Nic není nemožný, neztrácejte víru v život, neztrácejte víru sami v sebe, jsme bytosti bez hranic.“

Cooper je obětavý otec, přichází z planety metafyzických konstrukcí, pragmatizmu a vyššího racionálního pořádku. Univerzitní tituly z matematiky a fyziky ho dovedly na cestu šamana. Všem pomáhá, všechny hned „nas..e“. Proslovy o mentální hygieně, o energii myšlenek, o mozkové kapacitě jsou jen dalším odleskem obřího zrcadla, ve kterém se shlížíme a ztrácíme současně.

„Zítra nasedneme do sedla, ale vše musí být v pohybu ještě před rozbřeskem.“

Tmou mocně zaburácí zvuk obří mušle a to už vstáváme, stany se bortí, plachty skládají, díry plní hlínou. Skupina koně: přivést, rozmístit, nakrmit… Skupina snídaně: připravit a efektivně naservírovat… Skupina vše sbalit, vhodně umístit, přepravit k autobusu… Skupina bus: každá věc má své místo, najdi jehlu v kupce sena… Hřebelcujeme, kontrolujeme kopyta, sedláme. Polaskat koníčka, jsi připraven? Polaskat 24 koní, společné výpravy milují.

Zase máme zpoždění. Slunce nás provází, spaluje, a tak mu zpíváme s úsměvem na tváři. „Mi corazón se alegra cuando yo te miro, oh mi padre Sol“

Pár hodin, velká fyzická únava, letmá setkání, obrovská vnitřní síla a radost. A to je teprve začátek. Odsedlat, vykoupat, vyhřebelcovat, nakrmit, vypustit, odnosit, vykopat, zapálit, uvařit, zazpívat, pomazlit, spát a hlavně stále milovat.